Přikloní se EU k jaderné energetice? EU bude investovat 4 krát více do jádra než do obnovitelných zdrojů!

Již dlouhou dobu upozorňují odborníci, že bez jaderných elektráren nebude Evropa schopná pokrýt své energetické potřeby. Tento problém už je na tolik závažný, že se mu nevyhýbají ani politici. V minulosti to byl natolik kontroversní problém, že se raději přehlížel z politických důvodů. Řada zemí (například Rakousko) je a bylo proti jaderně naladěno. Prosazování jaderné energetiky i přes racionální důvody by byla zde politická sebevražda, natolik jsou zde vlivní různí aktivisté a ekologická lobby. Nyní však na půdě EU nastává zvrat. "Nemůžeme se jaderné energii vyhýbat," řekl předseda evropské komise José Barroso. Evropská unie se také shodla, že raději jaderné elektrárny než uhelné (tepelné). EU není zcela jednotná v názoru na atomovou energii jako možnost, jak zajistit potřebnou elektrickou energii, ale odpůrci jádra alternativu nepředkládají.

Obnovitelné zdroje vs. jádro
EU se zavázala zvýšit procentuální podíl z obnovitelných zdrojů, a i když v souladu se směrnicemi členské státy dotovali mnoha miliardami korun projekty obnovitelných zdrojů nepřineslo to očekávaný výsledek. Snad jen draví podnikatelé si přivydělali na dotacích, ale úspěch se nedostavil. EU je tak nucena přehodnotit svoje stanovisko a více podporovat výrobu elektřiny z jádra. Do roku 2020 chce EU vydat na jaderné technologie čtyřikrát více než na veškeré obnovitelné zdroje dohromady, což je bohužel vynuceno okolnostmi. To zvedlo nevoli u odpůrců jaderné energetiky. EU oponuje, že má-li se redukce emisí CO2 o 20 % dle záměru unie zdařit, znamená to v zásadě rehabilitaci jaderné energie, protože ta neprodukuje CO2, tak jako například tepelné elektrárny. Jinými slovy jaderné elektrárny mohou pomoci při "boji" proti skleníkovým plynům a tím i proti globálnímu oteplování. Prosadit Kjótský protokol a zároveň být proti rozvoji jaderného programu je nerealistické.

Česká republika
Česko musí začít přemýšlet o novém jaderném zdroji energie. Takové je předběžné hodnocení komise pro posouzení energetických potřeb ČR, kterou vede uznávaný odborník, předseda Akademie věd ČR Václav Pačes, který se vyjádřil i k investicím do obnovitelných zdrojů slovy: "Tyto investice však příliš nepomohou naší energetice, protože obnovitelné zdroje mají kapacitu jednotek terrawatthodin, ale ČR spotřebuje ročně elektřinu v desítkách terrawatthodin".
Pro představu to co vyrobí solární elektrárna v Bušanovicích (největší ve střední Evropě) za rok, to zvládne Temelín vyrobit v průměru asi tak za 25 minut. Velké projekty obnovitelných zdrojů navíc paradoxně škodí životnímu prostředí víc než mnohé běžnější zdroje energie.

Pro českou politickou scénu je jaderné téma také problémové a konfliktní. Vládní koalice, kvůli Zeleným si do programového prohlášení zapsala, že jaderná energetika se nebude rozšiřovat. Česká republika nyní dokonce část elektřiny vyváží, ale brzy se vše může otočit, protože spotřeba roste tak jako ve zbytku Evropy.

Šetřit, šetřit, šetřit...
Zní to jednoduše stačí začít šetřit, ale nikde v Evropě i přes vrůstající ceny elektrické energie se nepodařilo dostatečně šetřit elektrickou energii. Důvodem je zvyšující se životní úroveň evropanů a rozvoj průmyslu. Namísto snižovaní spotřeby energie naopak spotřeba elektřiny v Evropě roste. Státy se začínají dělit nejen na ty s pro a proti jadernými názory, ale také na ty co jsou energeticky soběstačné a na ty co jsou tzv. čistými dovozci.

Ceny porostou
Cena elektřiny stoupá a bude stoupat v celé Evropě, a však v různých zemích různým tempem - úměrně energetické závislosti (množství dovezené el. energie). Cena elektřiny se promítne i do dalších sfér běžného života. Zdraží-li elektřina je logické, že zdraží každý produkt, který se vyrábí za pomoci elektřiny.