Nejenže spotřeba elektřiny v Evropě (a nejen zde) roste a bude stále růst, ale evropské vlády se již rozhodli tento problém řešit. Důvodů proč spotřeba roste je více, ale odborníci jako hlavní důvod uvádějí zvyšování životního standardu a tedy i s větší spotřebou domácností. Dalším často uváděným důvodem je rozvoj průmyslu.Česko je připraveno?
Tvrzení, že v Česku se vyrábí více elektřiny než je třeba se ukázalo jako účelové. Do budoucna je potřeba energeticky zajistit nezávislost do takové míry do jaké je jen možné. V Česku poroste spotřeba elektřiny do konce dekády o průměrných 1,8 procenta ročně. Mezi roky 2010 až 2020 poroste každoročně o 1,3 procenta uvádí to studie, kterou zpracovalo evropské sdružení energetických společností Eurelectric. Situace je však lepší než v Irsku a nebo Rakousku, kde má poptávka růst zhruba dvouprocentním tempem. Navíc zejména Rakousko nemá potřebná zdroje a zvýší se tak její závislost na dodávkách od ostatních zemí, respektive zahraničních společností jako je ČEZ. Pro Čechy to znamená, že cena energie bude stoupat stejně jako nejen v celé Evropě, ale i bez nadsázky v celém světě. Na druhou stranu jsou státy s daleko většími energetickými problémy, které ovlivní nejen cenu energie, ale potažmo to ovlivní i průmysl.
ČEZ je připraven
Ukazuje se tak, že takový vývoj nahrává připraveným společnostem, například české energetické společnost ČEZ, která uplatňuje strategii zahraniční expanze. V Bosně a Hercegovině staví ČEZ s místním energetickým podnikem novou uhelnou elektrárnu, v Bulharsku a Rumunsku vlastní distribuční společnosti. Vtisku se spekuluje o tom, že by se ČEZ mohl podílet na výstavbě jaderné elektrárny v Polsku. Energetická skupina ČEZ a maďarská společnost MOL plánují založit společný podnik. Česká firma by mohla fungovat jako tzv. "bílý rytíř". Jinými slovy jako společnost, která nakoupí akcie MOL proto, aby zabránila jejímu ovládnutí rakouským rivalem ÖMV, ale samozřejmě to nebude zadarmo. Majoritní vlastníkem ČEZu stát, proto je zisk této společnosti důležitý pro "státní kasu", avšak spekuluje se o odprodeji části akcii.
Co dělají vlády?
Zatím je tento problém spíš podceňován, ale to se pomalu mění. Cena elektřiny je bohužel absolutně 'asociální' stejně jako třeba cena ropy (potaženo benzínu), plynu apod. Cena je dána poptávkou. Některé země hodlají vsadit na přírodní bohatství (plynové a uhelné elektrárny) , ale to je také závislé na množství zásob plynu a uhlí. Obnovitelné zdroje ani zdaleka nedávají příliš nadějí. Velké projekty obnovitelných zdrojů způsobují větší škodu, než "konvenční" elektrárny a malé jsou nedostatečné. Jaderné elektrárny jsou diskutabilní, ale jiná možnost zatím není, a tak mnohé vlády uvažují o větší rozvoji jaderné energetiky (například zmiňované Polsko). Navíc země jako Libanon, Čína, Irán (možná KLDR) budou stavět jaderné elektrárny bez ohledu na ekologické aktivisty.
Raději atom doporučuje Brusel
Atom jako recept na tento problém doporučuje i Evropská unie. Atomové elektrárny navíc pracují s čistší technologií, než je spalování uhlí, konstatuje se v správě EU. Avšak i unie není zcela jednotná v názoru na atomovou energii jako jedinou možnost, jak zajistit potřebnou elektrickou energii, ale odpůrci jádra alternativu nepředkládají. Obě strany podporují další výzkum obnovitelných zdrojů. Pro zajímavost Francie už dnes získává víc než 60% elektrické energie z jaderných elektráren.
Žádné komentáře:
Okomentovat